(telefon.png) +420 224 805 460  (email.png) info@dacr.cz

Střípky z muzea

Stuhy (Stuha.JPG)   Stuhy připomínající vznik Zásobního spolku Kruh ve Středoklukách na Kladensku - svazek - 3 stuhy:

Roku 1868 vznikl Zásobní spolek Kruh ve Středoklukách na Kladensku a působil až do roku 1937, kdy likvidoval. Zásobní spolky patřily mezi spotřební družstva (konzumy) a úzce spolupracovaly se zemědělskými družstvy. Byly blízkou kategorií odbytových a skladištních družstev, na něž v obchodním řetězci navazovaly. Druhá polovina 90. let 19. století byla typická velkým nárůstem dělnických konzumních spolků, které byly oficiálně nezávislé na sociálně demokratické straně, ale měly k ní vždy blízko. Družstevní elity sociální demokracie představoval František Modráček, pozdější československý politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění. Již od roku 1906 sílily myšlenky na vybudování samostatné české družstevní centrály, nespadající pod kontrolu Ústředního svazu rakouských konzumních spolků. V listopadu 1907 došlo v Praze ke svolání Prvního sjezdu českých družstev. V konečné rezoluci pak bylo schváleno „Prohlášení o ustavení samostatného českého svazu se sídlem v Praze“ a již v prosinci roku 1907 byl založen „Ústřední svaz českoslovanských konzumních, výrobních a hospodářských družstev v Praze“.



Plaketa (Plaketa.jpg)  Plaketa Včely:

Spotřební družstvo Včela bylo založeno v roce 1905 pod názvem Ústřední dělnický spolek konsumní „Včela“. Ve dvacátých letech 20. století byla Včela ve společném vlastnictví sociálních demokratů a komunistů. Včela byla také jedním z iniciátorů v roce 1908 založeného sociálně-demokratického Ústředního svazu československých družstev. Až do tohoto roku byla členem ve Vídni sídlícího Ústředního svazu rakouských konsumních spolků (Zentralverband der Österreichischen Konsumvereine). Celková tržba Včely dosahovala před 1. světovou válkou téměř 1,8 miliónu, v září 1914 měla Včela 8 264 členů a 74 zaměstnanců soustředěných kolem 24 prodejen, většina z nich se nacházela na území budoucí Velké Prahy. Ve třicátých letech družstvo ovládli komunisté. Pro členy Včely vycházel věstník a výchovný list pro družstevnictví „Včela“. Družstvo působilo v Praze a středních Čechách a fungovalo na základě distribuce potravin z velkoskladů do jednotlivých prodejen detašovaných v dělnických čtvrtích. Největší velkosklad stál ve Vysočanech. Včela provozovala také stáčírny nápojů, balicí linky a spolupracovala s družstevní pekárnou v Berouně. V družstvu Včela v Praze-Vysočanech strávil za první republiky část své pracovní kariéry například budoucí československý komunistický prezident Antonín Novotný. V období socialismu bylo jedním z takzvaných lidových spotřebních družstev. Po roce 1989 se družstvu nepodařilo nastartování nového družstevnictví v rámci tržní ekonomiky a bylo nakonec ovládnuto podnikatelem Radovanem Vítkem, který družstvo přeměnil na akciovou společnost. Ta pak v roce 2009 ukončila činnost.



Skříňka (Plechová skříňka.JPG)  Plechová skřínka s podobiznami průkopníků družstevnictví v Anglii - Rochdale:

Družstvo poctivých průkopníků z Rochdale (severně od Manchesteru) začalo svou činnost v roce 1844 a jeho ekonomická teorie a praxe vešla do dějin družstevního hnutí jako úspěšný základ klasického družstevnictví a zahájila tradici spotřebního družstevnictví. Průkopníci pro své podnikání stanovili pravidla, později kodifikovaná jako Rochdaleské principy. Šlo například o striktní obchod v hotovosti, uplatňování dividend jako motivačního faktoru, finanční odměny za pravidelné nákupy. Myšlenky iniciátorů rochdaleského spolku, vytyčené v jeho stanovách a zásady, jimiž se řídili jeho členové, jsou v



Jurkovič (Samuel Jurkovič.JPG)  Busta Samuela Jurkoviče z lipového dřeva:

Samuel Jurkovič (9. února 1796 Brezová pod Bradlom – 13. července 1873 Brezová pod Bradlom) byl slovenský učitel, vlastenec, národní buditel, kulturní činitel a zakladatel družstevnictví na Slovensku a prvního družstva v Evropě (Spolek "gazdovský v roce 1845). V roce 1844 založil v Sobotišti první družstvo ve střední Evropě „Gazdovský spolok“, který pro své členy obstarával levný úvěr z prostředků, které vznikaly pravidelným spořením. Jeho členové se museli mimo jiné zavázat k mravnímu životu – „vyvarovat se opilectví, nočnímu toulání a hraní karet“ – a každý rok museli vysadit dva stromy na obecním pozemku. Přes krátkou dobu svého trvání, do roku 1851, tak vytvořil základ družstevního hnutí na Slovensku. Ľudovít Štúr o spolku prohlásil: "My by sme si srdečne priali, aby sa takéto znamenité ústavy po celom našom kraji pozakladali a ľud náš pomaly z mnohého zlého vytrhovať pomáhali. Krásna, znamenitá to myšlienka, krásny znamenitý ústav!"




ZS ČR (logo ZS.png)  (l2.png)  (l3.png)  (l4.png)

ADRESÁŘ ČLEN