|
Družstevnictví vzniklo jako účinný nástroj k řešení hromadících se
hospodářských a sociálních problémů, které s sebou koncem
první poloviny 19. století přinesla průmyslová revoluce a s ní nástup kapitalistického tržního hospodářství. Družstevnictví tvořilo od svého počátku zvláštní společensko ekonomickou formu založenou na principech svépomoci, spolupráce a sociální solidarity. První reálné družstvo se zrodilo v anglickém městě Rochdale v roce 1844. Jednalo se o družstvo ve své podstatě spotřební a jeho zakladateli proklamované zásady jsou dodnes platné. V roce 1845 vznikl v Sobotišti na Slovensku tzv.Gazdovský spolek, jehož iniciátor Samuel Jurkovič tak realizoval de facto první spořitelní a úvěrní družstvo na světě. Tradice českého družstevnictví, která patří k nejstarším na světě, se odvíjí od roku 1847. V tomto roce byl v Praze ustanoven Pražský potravní a spořitelní spolek, který jak sám jeho název napovídá, tvořil jakousi symbiózu spotřebního a spořitelního družstva. Důležitým historickým momentem bylo vydání družstevního zákona v roce 1873. Z hlediska mezinárodního družstevního hnutí je významným mezníkem rok 1895, kdy byl založen Mezinárodní družstevní svaz. Pro historii českého družstevnictví je potěšující, že u jeho zrodu stáli i zástupci českých družstev. Ačkoliv činnost družstev byla z počátku orientována zejména na oblast spotřeby či vzájemné finanční výpomoci a nutno konstatovat, že bez potřebných znalostí a zkušeností nebyly první pokusy vždy úspěšné, přesto se družstevní myšlenka a podnikání prokázaly jako velmi životaschopné a začaly se rychle šířit a postupně zasahovat takřka do všech oblastí společenské činnosti a materiální výroby. A jestliže na počátku vznikala družstva jako záchranná síť pro sociálně nejslabší vrstvy, postupem doby začala být družstevní forma podnikání využívána i dalšími společenskými vrstvami. Družstevní forma podnikání "stará více než jeden a půl století", založená na demokratických principech vzájemné spolupráce, pomoci a solidarity, na možnostech osobního podílu, spoluvytváření hodnot a na spolurozhodování o zásadních aktivitách družstevního subjektu, účinně pomáhá milionům lidí na celém světě i v současnosti při zlepšování jejich životních podmínek. Právě tak i v České republice družstvům právem náleží místo mezi podnikatelskými subjekty, neboť i naše družstva účelně napomáhají při řešení sociálních a ekonomických problémů naší současné společnosti a nabízejí a mohou poskytovat i mladé generaci východiska z jejich problémů. Počátky družstevního hnutí na území
současné České republiky jsou datovány druhou polovinou 40.let 19.století.
Jako v okolních zemích i u nás vznik družstevnictví úzce souvisel s
rozvojem kapitalistických výrobních vztahů a rozvinutím tržního
hospodářství. To na jedné straně vedlo k růstu produkce, na druhé straně
však způsobovalo, že "chudí se stávali ještě chudšími". V obraně proti
zvyšujícímu se ekonomickému tlaku a ve snaze zlepšit svoje bídné postavení
se nejvíce postižené vrstvy (dělníci ve městech a rolníci na venkově)
pokoušely sdružovat do svépomocných organizací - zakládaly první spolky
založené na svépomoci,solidaritě a vzájemné pomoci. Bez potřebných
znalostí a zkušeností nebyly první pokusy o družstevní činnost vždy
úspěšné.Přesto se družstevní myšlenka a podnikání začalo šířiti v dalších
společenských vrstvách - družstva začaly zakládat i řemeslníci a
živnostníci ve městech a sedláci a statkáři na venkově. Na přelomu století
19.a 20.již lze zaznamenat úspěšný rozvoj družstevního hnutí v mnoha
oblastech ekonomické i výrobní činnosti a v různých vrstvách tehdejší
společnosti. Vznik samostatného Československa znamenal začátek nové etapy dějin i pro družstevnictví.
Došlo k rychlému rozvoji družstev různých
typů a činností. V demokratických
podmínkách a funkční tržní ekonomice vytvořilo
ekonomicky silné, dobře organizované a
společensky významné i když nejednotné odvětví. Družstevnictví
se členilo nejen podle druhu podnikání, ale i pod
vlivem národnostních a politických konfliktů
společnosti tzv.první republiky. Nicméně je možné
konstatovat, že svého vrcholného rozmachu u nás dosáhlo
družstevnictví právě v období mezi 1. a 2. světovou
válkou. Druhá světová válka a následná okupace tvrdě zasáhly i do činnosti družstev. Družstevní život byl okupačním režimem značně omezován. Přesto se družstva a jejich členové aktivně podíleli na odbojové činnosti a podpoře perzekuovaných rodin. Poválečný politický vývoj a období totalitního režimu napsaly
specifickou kapitolu historie českého družstevnictví. Družstva a jejich členové se s nadšením pustili do obnovy válkou zničeného hospodářství. Vývoj po roce 1948 a nástup totalitního režimu však razantně poznamenal další činnost družstevnictví. Nastalo uplatňování tvrdého centralismu, jehož důsledkem byl mimo jiné silný byrokratismus a nucené fúzování družstev do velkých až gigantických celků se značným odstupem od členské základny. Byla narušována a omezována družstevní demokracie i další specifické prvky družstevního hnutí. V rámci teorie o nižší formě družstevního vlastnictví byla družstva systematicky zbavována podnikatelské iniciativy, účelově zneužívána a postupně etatizována. Došlo k likvidaci celých sektorů družstevní činnosti. Navzdory nepříznivějším podmínkám než měl státní a komunální sektor se družstva vyznačovala iniciativou, větší pružností a podnikavostí. Družstvům se podařilo vybudovat v zájmu svých členů solidně fungující síť výroby a služeb. Proces demokratizace po listopadu
1989 se promítl i do systému
družstevnictví. Družstva za významné pomoci zahraničních
družstevních organizací obhájila svoji existenci i legislativní
uznání. Vývoj v posledním desetiletí 20.století jasně prokázal, že družstevnictví
pomocí principů a hodnot, které uznává a používá je schopno
překonávat jak svoje vnitřní problémy, tak i vnější, mnohdy až
likvidační tlaky. Družstevní forma podnikání je stále aktuální. A jako ve světě má družstevnictví i v České republice svoje opodstatnění. Právě v současné době může družstevnictví, založené na demokratických principech, vzájemné spolupráci a solidaritě nabízet východiska a napomáhat, což se mnoha oblastech již i děje, při řešení sociálních a ekonomických problémů společnosti. Ukazuje se, že i v jedenadvacátém století zůstane družstevnictví efektivní podnikatelskou formou, která účinně zajišťuje potřeby svých členů a významně přispívá ke zlepšování ekonomických, sociálních a kulturních podmínek života celé společnosti. Více o historii a současnosti družstevnictví v ČR se dozvíte při návštěvě Muzea družstevnictví v ČR. |